SÁZKA
Natáhnout tmavé rukavice,z krabice vyhrabat baterku, obléknu černý kabát a můžu vyrazit. Auto, nebo spíš tu pojízdnou plechovku, nastartuji až na druhý pokus. Cestou přemýšlím, jak přelezu plot. Se svou úctyhodnou vahou ten drátěný nesmysl spíš povalím.
Auto zaparkuju na nedaleké lesní cestě. Přece nebudu chodit víc než musím. Už se těším na báječné fotky. To bude Fred zírat, až uvidí, že jsem vyhrál. Budu mít v kapse pěkných pár stovek.
Plot je natažený jen halabala. Je vidět, že se s tím filmaři moc nepářou. A určitě tady nemají ani hlídače. Ani nevím, o čem ten film bude. Třeba tu v lese bude mít chaloupku čarodějnice. Zahouká sova. Nadskočím a srdce mi bije jako o život. Co blázním, byl to jen pták. Ale stejně, tenhle les je jako stvořenej pro horor.
Podlezu plot a přitom funím jako parní lokomotiva. Začnu fotit. Pohled na několik maringotek – cvak. Oprátka na stromě – cvak. Krvavá stopa, vystavěná chatrč, rakev s chlapem, …. .
Prohlédnu si ještě kostýmy. Maringotka je sice zamčená, ale klíč je zvenku. Pche, takové hadry. Film za několik milionů, tak by mohli být nějak líp oblečený. Můj pohled spočine na maskách. Vezmu jednu do ruky, ale hned ji odhodím. Svítily jí oči, ale vždyť to je nesmysl, ujišťuju sám sebe. Seberu ten umělej ksicht z podlahy a potom ho zase zahodím a vyběhnu ven. Svítily, svítily, svítily!
Musím udělat nějaký snímky. Projdu okolo otevřené rakve. „Na první pohled je poznat, že seš figurína, nikdo neuvěří, že seš živej!“ posmívám se figuríně. Ta se ale pomalu začíná posazovat. Nečekám na to, až vyleze a bude mít na mě zálusk. Utíkám k chatrči. Nevím jak rychle běhají mrtvoly, ale mám pocit, že by mě dohnala.
Zakopnu o kořen a spadnu.. Zaslechnu burácivý smích. Vyjeknu. Nikoho nevidím. „Kde jsi, ukaž se!“ Uslyším šelest z druhé strany něž předtím. „Ukaž se !!!“ Nic nespatřím, jen slyším další výsměch. Vstanu, jak nejrychleji umím a běžím dál.
Zabouchnu za sebou dveře. Něco vezme za kliku. Ty dveře musím udržet. Nenechám se nachytat chvilkou ticha. Zhrozím se, když zaslechnu motorovou pilu. Tady už nejde o žádnou pitomou sázku, tady jde o život !!!! Jestli tohle přežiju, zakroutím Fredovi krkem.
Tady zůstat nemůžu, otevřu okno a se žuchnutím dopadnu na zem. Utíkám dál do lesa. Sakra, pod oknem jsem zapomněl foťák. Ale vracet se pro něj nebudu. Je tu nějaká malá skála. Vylezu na ní, abych se podíval po pronásledovatelích. Ale uklouzne mi noha a rozbiju si o kámen hlavu.
Ráno přijdou filmaři a najdou jeho mrtvolu. Potom objeví i ztracený fotoaparát. Zavolají policii. Ale ta nikdy nezjistí, že za tím vším byla jen sázka u piva a bujná fantazie jednoho tlouštíka.
