Hluboko pod mořskou hladinou, mezi korálovými útesy se rozprostírá vodní království. Leží v zemi jménem Nezmivallion a úřední jazyk, nejvíce zde rozšířený je nezmivallionština. Ta vznikla velice dávno a je to nejstarší řeč v této zemi. Království se jmenuje DePe Lerant a tvoří ho spletité kamenné stavby domů a vysokých věží. Skládá se ze šesti částí: Severní Křídlo, Východní Křídlo, Jižní Křídlo, dále potom Šedojižní křídlo a Světloseverní Křídlo. Ve středu leží Centrum, kde se také nachází Hlavní palác zdejšího krále. V tomto království žijí mořští lidé. Je to mírumilovný národ, ale občas mají i oni nějaké potíže s darkony. Darkoni, kteří se zásadně pohybují jen na žralocích, terorizují celé království a není nikdo, kdo by jim dokázal odporovat. Přesto král vycvičil družinu nejlepších bojovníků na svou ochranu, ale neváhal by je použít ani pro jiné účely. Je jich však bohužel málo a darkony by stejně nikdy nemohli porazit.
Rasa lidí není jedinou rasou v celém Nezmivallionu. Na různých místech země se vyskytují například elebanci, glukarové, naironi, neblaze proslulí darkoni a další rasy. Jsou tu také různé druhy ryb a všelijakých mořských nestvůr a oblud. Některé rasy mají mezi sebou uzavřená spojenectví, některé mezi sebou zase válčí, ale pořád je tento stav velice klidné období, protože spojenectví jsou častější. Lidé jsou samostatný národ bez jakýchkoli závazků. Žijí si v míru a jsou závislí jen sami na sobě.
Dále jsou tu čarodějové a čarodějky. Ti mohou být z jakékoliv rasy. Magii nejlépe ovládá rasa naironů, ale lidé taky nejsou zase tak špatní kouzelníci. Tato věda se předává z pokolení na pokolení. Každý kouzelník má svou hůl a s její pomocí provádí většinu kouzel.Ve všech královstvích jsou kouzelnické školy, ta v království DePe Lerant nese jméno Dorbor. Do těchto škol nechodí chudé děti. Dostanou se tam jen děti ze zámožných rodin, ale ani to nestačí. Hlavně musí mít talent a výborné studijní výsledky. Kouzelnické řemeslo je velice náročné a hlavně by se mělo používat jen pro dobré účely. Najdou se však i tací, kteří po ukončení studia dají přednost šíření zla a nenávisti a přejdou k černé magii. Jedním vyhlášeným mágem v DePe Lerantu je čaroděj Bydo. Samozřejmě je zastáncem bílé magie a vyučuje v Dorboru. Všechna zaklínadla a kouzelné formule se říkají v naironštině.
Pošta, která je rozšířena po celém Nezmivallionu, se vyřizuje pomocí ryb. Úhoři jsou k tomu přímo vycvičeni. Jsou rychlí a urazí i velké vzdálenosti během několika dnů. Jsou schopní doručovat však jen krátké vzkazy.
V Nezmivallonu jsou ještě dvě další království : DeMe Selau, tam žije rasa glukarů a DeKe Munou, které obývají naironi. Do tohoto království mají přístup jen čarodějové z jakékoli rasy a samotní naironi, protože u nich jsou kouzelníci všichni. Normální bytost, která nemá potuchy o čarování se tu neobjeví. Elebanci žijí spíše roztroušeni v osadách uprostřed lesů a plání. DeMe Selau a DePe Lerant od sebe oddělují jenom Zlaté doly. Království DeKe Munou je však až na druhé straně Nezmivallionu. Darkoni jsou ta nejohavnější stvoření jaké kdy Nezmivallion obývali. Všude šíří jen násilí a do myslí vkládají ostatním mírumilovným rasám děs a hrůzu. Snad jen naironi by se jim s pomocí své magie dokázali postavit. Zatím se to však ještě nestalo.
Král DePe Lerantu se jmenuje Dubmir. Lidé pod jeho vládou nemají žádné problémy teda až na darkony, kteří se snaží obsadit i ostatní království. Nedávno podnikli na DePe Lerant další útok a při něm zajali skupinu mužů a žen. Teď požadují výkupné a to v podobě deseti pytlů perel. Tyto perly získávají lidé z Perlových hlubin. Je to dost daleko. Výpravy tam jezdí na celý den a vrací se až ráno. Lidé však tyto perly sami nesbírají, vždyť k čemu by jim byli. Vydávají se pro ně jen když jsou k tomu donuceni. Někdy to bývá i velmi nebezpečné. V Perlových hlubinách totiž žijí santrasové. Obludy z dávných časů, kteří jako svou potravu požírají všechny, kteří se nechají zlákat bohatou budoucností, kterou perly představují. Tyto ohavné nestvůry bohužel nežijí jenom v Perlových hlubinách, ale mohou se vyskytnout na jakémkoli opuštěném a temném místě jako jsou třeba jeskyně.
Není to poprvé, co darkoni přepadli království. Nikdo však neví, kde jejich podmořská základna Skewatr leží a ani kde vězní své zajatce. Mnohokrát se je spousta lidí pokoušela vystopovat, ale marně. Z této výpravy se nikdo nevrátil živý.A tak králi Dubmirovi nezbývalo nic jiného než poslat vybrané sběrače do Perlových hlubin, aby splnil darkoní požadavek.
Za dva dny se však z celé výpravy vrátil jen jeden muž. Měl poraněnou ruku a tak ho hned královi doktoři ošetřili. Jen co byl schopen mluvit, král se ho hned vyptával co se stalo a kde je zbytek jeho lidí.
„Veličenstvo, bylo to strašné. Při sběru nás napadli dva velcí santrasové, zabíjeli, nikdo kromě mne tento útok nepřežil. Já jsem se schoval pod výklenek špičaté skály, takže jsem jen náhodou uniknul.“ líčil vystrašený muž.
„Děkuji ti a můžeš se spolehnout, že dostaneš tu nejlepší péči.“ řekl král. Potom však pln vzteku a nenávisti, přesunul se do velkého poradního sálu. Nechal zavolat své rádce a také nejvyššího bojovníka své královské gardy.
„Rádcové a mí nejvěrnější poddaní, svolal jsem tuto radu, protože pohár mé trpělivosti právě přetekl. Kdyby na nás darkoni neustále neútočili a nepožadovali výkupné, nemuseli by naši lidé chodit do takto nebezpečných míst. Tolik životů si už vyžádala ta jejich touha po bohatství. Tomu se už musí udělat přítrž. Postavíme se darkonům a spojenými silami je porazíme na jejich vlastním území.“
Toto je pouze začátek. Pokud se vám bude povídka líbit, uveřejním i pokračování...Mějte se!!!
