Sámon z toho náročného a smutného dne ve své posteli usnul. Slyšel, jak si vedle povídají, ale byl tak unavený, že je ani nevnímal. Stále přemýšlel, proč se tak hned Balin (strýc) rozčílil. Muselo to být kvůli něčemu vážnému, protože strýc se´jenom výjimečně rozčílí.
Bylo 10 hodin večer, když se Sámon probudil. Protřel si oči a podíval se z okna. Byla tma jak v pytli.
"Že bych spal tak dlouho?" říkal si Sámon. Vstal a šel se podívat do společné místnosti. Nikde nikdo. Ticho. Všude kolem byla tma. Pak se ozval rachotivý zvuk až málem Sámon spadl. Byl to jenom Balinův chrápot. Balin chrápe pouze tehdy, když ho něco trápí. Něco se tady Sámonovi nelíbilo. Jako kdyby se proti němu spikli Balin i Ardolus zároveň. Proč ho oba nejdříve pochvalovali, a pak ho...? Ani to nestačil domyslet, když zaslechl podivný zvuk. Zvuk, který nezná...a jde ze Sámonova pokoje!
Sámon se ohlédl na své dveře. Ten zvuk zněl jako chrčení a funění. Opatrným krokem šel do své místnosti.
Potichoučku nakračoval. Už byl u dveří. Dotkl se jich. Na zádech mu běhal mráz. Dveře se otevřely s nepříjemným rachotem až se Sámonovi zježily chlupy na celém těle. Zdálo se, že jeho místnost vypadá normálně...akorát je trochu temnější. Ozval se opět rachotivý zvuk a Sámon se rychle otočil. Avšak to byl zase Balin. Sámon si oddechl a otočil se zpátky. V ten moment mu srdce málem puklo strachem! V okně se objevily červené, až rudé oči, velké jako má vlk. Ale nebyl to vlk. Sámon krom jeho rudých očí nic neviděl, protože ho tma obklopovala ze všech stran. Je jasné, že ta bytost ho vidí a to je zlé, protože nevypadala vůbec
přátelsky. Tma byla jeho temným spojencem.
Sámon stál na místě jako přimražený. Nevěděl, co se bude dít. Zato tajemný tvor to věděl! Bytost potichu skočila oknem doprostřed místnosti. Sámon strachem ustupoval do společné místnosti, ale bytost šla za ním. Vycenila své bílé zuby a to byl moment, kdy Sámon ve tmě popadl nějaký dlouhý předmět-chytil tlustou větev, poblíž kamenného krbu. Tady si bestii mohl Sámon lépe prohlédnout, poněvadž sem svítilo alespoň trochu měsíčního svitu. Bestie měla krátkou tlamu s malými zuby. Z velké hlavy ji seshora i zezdola vyrůstaly velké zahnuté kly. Tělo bylo velmi hubené, na zádech ji vyrůstal malý hrb. Končetiny byly dlouhé s menšími drápy na konci prstů. Měla i ocas, lépe řečeno dva ocasy dlouhé jako její celé tělo. Celkově vypadala velice zuboženě i její barva byla špinavě zelená. Tahle bestie však není takový ubožák, jak Sámon předpokládal i přesto, že se chvěl strachy (samozřejmě Sámon).
Sámon čekal na každý pohyb, který bestie udělá. Dívali se na sebe tváří v tvář, z očí do očí. Sámon si vzpomněl, že se chtěl stát a chce se stát bojovníkem-altazarem, jako jeho otec.V dlani ještě více tiskl svoji dočasnou zbraň. Bestie zvedla jednu svoji pracku, aby se podrbala na čumáku, ale Sámon se lekl a švihem ji práskl přes tlapu. To bestie vzala jako vyprovokování, jako výzvu. Oči ji ještě více zrudly, jako peklo, a vyskočila na Sámona. Sámon uhnul, přitom spadl a ve vzduchu se ještě po bestii ohnal. Naprázdno. Nic netrefil. Rychle vstal a ohlížel se po ní. Nemohl ji najít,
bestie totiž skočila do temnější části místnosti. Díval se všude, avšak jak se k bestii nevědomky otočil zády, využila toho a skočila znovu. Sámon jen tak tak uhnul podruhé a měl štěstí. Bestie totiž skočila a ve vzduchu zvedla hlavu, což by znamenalo, že by dolním klem Sámona nabodla. Byla to zároveň smůla bestie, protože narazila do zdi oním klem, kterým chtěla Sámona nabodnout. O tvrdou, kamennou zeď se dolní kel ulomil a bestie zavyla strašidelným chrčením.
Naráz se otevřely dveře, ve kterých se objevil Balin, vystrašená Atcelna a ještě vystrašenější Helenína. Ani Sámon ani bestie si "nově příchozích" nevšimli. Bestie se ohnala prackou po Sámonovi. Natrhla mu hadry a trochu jej i škrábla. To si Sámon nenechal líbit. Chtěl bestii větví švihnout přes tlamu, ale strefil se do jejího horního klu. Byla to tak silná rána, že se sice větev rozlítla na všechny strany, ale horní kel s ním. Bestie zavyla znovu, ještě víc než předtím. Jakmile Balin udělal krok, aby Sámonovi pomohl, bestie, ještě otřesená náhlým útokem, skočila skrz okno a zmizela v temnotách...
