|
|
Začalo to takhle:
Lidi, mám nápad!!!
(Mellorian)
Ahoj, víte, napadlo mě... znáte tu fantasy sérii Svět zlodějů (napsal to R.Asprin a spol.)... pokud ano, tak jistě víte, že každá kniha je jakási sbírka povídek a příběhů, každý od jiného autora, jež ale všechny mají jeden základ, a to město, vymyšlené do nejmenších detailů. Tak mě napadlo: proč to nezkusit taky? Znáte to; v životě se musí vyzkoušet všechno. Ale pak mi došlo: kde sebrat ten spol.? A tak došlo na Fantasy-scifi, neboť, jak jsem si všiml, mnoho z vás má v oblibě fantasy jako takové.
Tak co říkáte? Mohli bychom vytvořit nejen město, ale i celý svět, hrdiny, království, rasy, poklady a kdovíco ještě.
Moc by mě potěšilo, kdybych mohl spolupracovat s tak skvělími spisovately, kteří se vyskytují jen na těchto stránkách :-)
Prosím, kdyžtak napiště své připomínky, nebo pokud byste se chtěli přidat.
Poznámka: Asi bude potřeba více jak tří lidí, aby to mohlo fungovat.
Poznámka: Prosím piště jen do komentáře nebo mě na e-mail, hodnotit to nemusíte :-)
A tyto verše, nechť vám pomohou nahlédnout do našeho světa.
Melloria, svět je náš.
Ty vstoupit smíš a právo máš.
O ní číst.
Melloria, svět i tvůj.
Pokud chceš, než půjdeš spát.
Můžeš o ní s námi psát.
Vysvětlit ti stručně, návštěvníku milý
o co kráčí,
trvalo by drahnou chvíli.
Proto stačí,
když tu s námi pobudeš.
Nudit se rozhodně nebudeš.
Vrať se sem, když budeš chtít.
Radost z toho roznese se krajem.
Těší nás tu psát a žít.
A čtenářů nových zájem.
A pokračovalo to takhle:
Melloria – První krůčky
(Clarice)
Tak tedy. Melloria se oficiálně, jak dokládá záznam na těchto stránkách, narodila 11. listopadu 2005, v 19:54:16, kdy byl do Čítárny vložen jistý Mellorianův článek.
Neoficiálně o něco dřív, neboť to člověku, který za to všechno může, asi nějakou dobu vrtalo hlavou.
První reakce na něj se dostavila ani ne den poté.
A pak už to šlo ráz na ráz.
Jen během tohoto dne, se přihlásili:
Ereth
Miva
El Kostlivec
Lory
Telconar a
Viviana
Pouhé dva dny po vložení článku, měl Mellorian dojem, že se konečný stav bude pohybovat někde kolem deseti členů.
Řady budoucích bohů Mellorie rozšířili:
Sorraja
Cemendriel
Clarice a
Angelo.
Ach, jak bláhový byl!
Jeho bláhovost však budiž mu ke cti, neboť kdyby se počet zastavil na desíti, tedy téměř polovině všech zasvěcených, bylo by mnohem méně důvodů k přestřelkám, díky kterým jsme měli možnost testovat svoje schopnosti a také by dozajista nevznikla polovina krásných věcí tohoto světa.
Toho dne též vznikl název světa – Melloria.
Hádejte, kdo to navrhl?
14. listopadu byl položen základ místnosti v Taverně a počet členů stoupl na třináct, když se přihlásili pánové
Benedikt a
Araziel.
Začaly se rodit první nápady, první hrdinové. A další hromádka kamenů byla položena, nebo zatím jen nedbale nakupena vedle toho prvního – temného – toho, z něhož se později Bohové Mellorie zrodili.
Ale to předbíhám.
Též se diskutovalo o možnosti komunikace přes chat, ale řekněte sami, kdo by chtěl chodit na chat, když je úrodná půda přímo tady?
Což mne bohužel přivádí k pozdější, téměř celotaverní diskusi na téma Melloria. Někteří Taverníci byli proti, aniž by vůbec věděli o co jde. Dokonce nás označili za sektu!
No, chvalme Pána a soustřeďme se, bratři a sestry…
Ale to také předbíhám.
Patnáctého listopadu se Sorraja stala Mellorianským stránkotvůrcem.
A tak tvořila a tvořila a tvořila.
A počet členů narůstal.
Šestnáctého listopadu byl Mellorian přesvědčen, že posledním, a v té době teprve patnáctým, přičemž čtrnáctým členem Mellorie se stal
RTC,
Bude Alilea.
A chvíli předtím se Angelo (jediný věřící Mellorian o kterém vím), nabídl vymyslet teorii stvoření. Přišlo mi to příhodné.
Později se toho ujal
Arling,
který do Mellorie přišel dvaadvacátého listopadu. Jeho přítomnost dala tomuto světu nááádherně temný nádech.
A dílo toto, (v němž se mimochodem také dozvíte něco o onom božském stvoření), budiž navždy nazýváno Mellorien!!!
Dny následující byly zasvěceny založení samotné místnosti a postupnému vpouštění budoucích bohů na jejich bojiště.
A že bojovali.
Sedmnáctého listopadu se plánovala mapka našeho světa, o němž v té době asi nikdo netušil, do jaké krásy a rozmanitosti se rozroste.
Mapka se kapku zadrhla, ale představ byla spousta, a tak se tvorbě tohoto dokumentu, začalo věnovat hned několik lidí.
Pomyslný závod o to, „čí mapka je nejkrásnější,“ začal.
Krásné byly všechny, ale nej ta Mellorianova.
Někdy kolem třiadvacátého listopadu se na Sorrajiných stránkách objevil úvodník, pojednávající o rokování patnácti bohů, jež se rozhodli svět tento vytvořit.
První důkaz jejich existence – další krůček kupředu.
Šestadvacátého listopadu, byla přijata prozatím poslední a tou byla
Hank.
Pak následovalo několikatýdenní období tvoření, nebo možná jen prvních snah o tvoření Mellorie. Stejnojmenná místnost v Taverně, stala se pro mnohé z nás takřka druhým domovem.
Psaly se první povídky.
Mellorien se rozrostl. Vznikl též rodokmen bohů. Ujasnily se věci, jako podoby roztodivných tvorů, ve dne v noci pobíhajících po rozlehlých částech nového světa. Vedly se spory o podoby samotných bohů a mnohé další.
O téměř měsíc později, stalo se něco, co na delší dobu rozdělilo božstvo do dvou táborů.
Hlásili se první nováčci
Tinocka
Nause a
Arwi
a na nás bylo rozhodnout, zda je přijmout, či ne.
Nakonec byly přijaty a počet bohů se rozrostl na nějakých jedenadvacet.
V čase tomto, moudrostí boží požehnaném, vytvořena byla skupinka pětičlenná – Radou nazývající se.
Tato instituce za úkol dostala, jakožto i za povinnost svou, zajistit hladký chod Mellorie, jakožto i zhodnocovat nové myšlenky k tomuto vztahující se.
Osmého a dvanáctého února, se k Mellorii přidali dva ilustrátoři
Stern a
Jara Row
A potom, jedenáctého února se počet bohů opět smrskl na devatenáct poté, co jsem já a El Kostlivec ohlásili odchod. Pro mne to znamenalo odchod dvojí, neboť skupinka tato pětičlenná, zákonitě, přestože jsem sama o tomto rozhodla, zříci se mě musela.
To vytvořilo skupinku novou – skupinku autorů, jenž tu výsadu mají, že o světě tomto psáti mohou, přitom u jeho vzniku byli (což se dalším a dalším autorům už těžko podaří).
Koncem února se historie s nováčky opakovala.
Současný stav:
Aenica a
Alatril
žádají o vstup.
Neslyšíte? Klepají na bránu.
Slyšíme zástupy vaše před branami.
Klepají na ně,
rádi by chtěli mezi nás.
Tak netlačte se.
Všichni máte šanci.
Však… chce to čas.
O Zrození jednoho světa
Do propasti času, jak do otevřené tlamy
odešly všechny dny minulé.
Starý rok uběhl, prošel mezi námi.
Někdy zvolna, rychleji, plynule.
Stala se strašlivá spousta věcí.
Lidé se rodili, umírali a žili.
Však jedna za zmínku stojí přeci.
Sešli se bohové, nový svět vytvořili.
Zatím jen dítě, které učit by se mělo
co smí se, co ne, čí pravidla tu platí.
V péči svých rodičů, jak v bavlnce se mělo.
Krmeno, chráněno. Ať se nevytratí.
Zrodili se hrdinové, první bitvy vzplály.
Dobro a zlo střetlo se už spolu.
Vítězové, poražení. Žádní zatím zcela nevyhráli.
A bohové sešli se u jednoho stolu.
Shodli se na tom, že dokud lidská srdce bijí,
nic a nikdo nezahubí jejich sen.
Stráží dál svět nazvaný Mellorií.
Svět, který však nevznikl za jeden den.
Tak sněme dál své sny, věřme v kouzla.
Vždyť nic hezčího, než lidská fantazie není.
Setmělo se, černá kočka do pokoje vklouzla.
Strážit tvé sny bude až do rozednění.
Věřme též v budoucnost a v sebe.
Fantazie nezahojí rány osudu.
Chci věřit, že stejně vyjde slunce, zmodrá nebe.
I poté, co já už tu nebudu. |
