Mě tohle nepřijde nijak horší. Hlavní rozdíl mi přijde v tom, že tohle je povídka, ne román. Má to jednu dějovou linii a směřuje to jasně od začátku k pointě. Napětí podle mě graduje perfektně a mě to do děje teda vtáhlo. Ani si nepamatuju jak to vlastně bylo dlouhé a kdyby po mě někdo v tu chvíli něco chtěl, asi bych ho nezaregistrovala. Je to prostě perfektní.

Skvělé a jak to dopadne?To vím jak by to dopadlo.Vlk by se šel mstít nezájem o muže by vesnici nechal pomalu na pospas šel by ty stvůry vyhubit nikdo neví co v člověku nadělá vstek a beznaděj.Necítí rány co mu kdo dá.Bere smrt jak vysvobození.Mechanická síla působí dokonale.Ano tak by to baylo šel by a zabíjel aby se zbavil viny.Stvůry by vyhubil do týdne.Lovec se nezastaví a nezná slitování.Pak by šel od války k válce dokud by nepadl a měl by dlouhej život neb takovej je život zatracených.A kdo ví co by bylo po něm...
Jen bylo li to o mě mrzí mě že si myslíš že bych nerespektoval rozhodnutí.Spíš bych se odpojil od skupiny a sám je vybil a nechal vás bloudit stopy a nenávist a stach ti dodají cíl a tvé reflexy jsou dokonalé.Neměl by nikdo šanci ni perun se pak postavit.

No tato povídka mě chytila hluboko v srdci. Jepěkná no jen...Je těžké učit bojovat lásku a ještě těžší bojovat s ní...

Nevzdávej to! -:))

Ahoj, jsem tu tak trochu nový. Mno, spíše nový než tak trochu a začetl jsem se do Viv povídky. Mám její povídky rád a tato není výjimkou. Hodnotil jsem za 5. Musím trochu souhlasit s Mivkou. Tato povídka je trochu jinak psaná. Nemohu to moc nějak rozebírat, protože to zas až tak neumím, ale znám Viv trochu víc a vím proč tomu tak je. Ale prostě co víc k tomu dodat. Viv to má prostě od přírody. Já jediný co mám od přírody je asi jen mé mužství,....jako to že mi rostou fousy :o) Ona prostě psát umí a to se mi na ní líbí. Něco vám ještě prozdradím. Jsem totální nečtenář a díky Viv a jejích povídek jsem trochu číst začal. Je to za posledních několik let, asi tak 26 let co jsem na živu, co mě někdo zaujal svým psaním. Já vím, jsem ostuda, ale musel jsem to na sebe prásknout, protože díky Viv jsem opravdu začal tak nějak se čtením. Díky Viv....

Viviano neštvi mě :) To, čemu říkáš neforma, stále sklízí pouze pětky, přičemž to se mně podařilo jen a pouze když jsem byla VELMI ve formě :)

Námitky přijímám se skloněnou hlavou. Bude mi chvíli trvat, než se dostanu do formy... jestli se do ní ještě někdy... hlavně se tu projevuje to, že nejsem schopná se na psaní soustředit. Tahle povídka je psaná hodně těžko a je to na ní znát. Jsem za ní ale stejně ráda... možná aspoň náznak toho, že to nevzdám...

Povídka je dobrá, skvělá, pětková. Kdyby to nepsala Vivi, nebudu mít připomínky. Ale na tvůj standard je tohle slabé. Trochu málo to odsýpalo, s hlavním hrdinou jsem nesoucítila, příliš jsem tomu nevěřila. Neupoutalo to, nevtáhlo do děje, nedonutilo mě to se bát ani být smutná. V povídce mi chyběla ta vivianí jiskra.
To samozřejmě neznamená, že se mi povídka nelíbila. Jen to prostě bylo trochu málo... viví :)