Mellor: No to víš, to už jsem já.

Clarice se trošku zakoktala, cheche :o)

michelle: To byla spíš taková naše přátelská slovní šťouchaná :), nebo alespoň tak jsem to brala já :). Určitě ale vlož něco dalšího, sf povídek je tu málo, vždycky to tady krásně oživí, (čímž nechci říct, že fantasy neberu, to ani náhodou) :).

Díky za názory, pokusím se polepšit- jak po stránce pravopisné, tak obsahové.

Žádné skloňování :), dvě odlišná slova, dvou odlišných rodů.

Jistěže :o) Hloupé slovo na skloňování..

Hmm, tak asi moc přemýšlím nad věcmi, nad kterými se stačí jen pozastavit.
A když už jsem se pozastavila: "orbit" je žvejka. Pro oběžné dráhy se užívá termín "orbita."

Mno možná, že to s orbity nevyznělo zrovna dobře, uznávám :o) Já osobně jsem to bral jako scifistickou hantýrku, takže jsem to přešel bez větších myšlenkových náporů..
Hyper: Tak teorieticky je možné všechno, samozřejmě. Pokud chceš riskovat, že se rozplácneš o planetu.. :o)

Mellor: Velmi vtipné :).
Pochopitelně vím, že kolem Země se dá obíhat v různých výškách.
Reagovala jsem na to, co bylo napsáno, nebo spíš nenapsáno v povídce, a tam, pokud vím, nebylo nic o tom, co přesně hrdina sleduje na těch orbitách. Čili kdyby tam bylo například to, že sledoval prostor kolem Země, různé stanice a jiné objekty, pak bych se takhle neptala.
Navíc jsem měla dojem, že je řeč o všech obydlených tělesech, která leží cestou k Zemi a když tedy ztratil signál, postupuje systematicky (odtud to sledování orbit a moje reakce).

Hyperskoky: No dobře, tak na tohle argument nemám :), ale měla jsem dojem, že je to alespoň teoreticky možné.

Clarice, asi málo čteš science fiction :o) Země opravdu má několik orbitů (nikdy jsi neslyšela obrat, že něco 'obíhá planetu na nízkém či vysokém orbitu'?) a hyperskokem se nemůžeš vynořit přímo v soustavě kvůli gravitaci, která by tě dost snadno mohla vychýlit.. natož rovnou k planetě.. to by se do ní mohl trefit. Při hyperprostorovém cestování je třeba skočit do blízkosti soustavy a dále pokračovat za pomoci podsvětelných motorů...

Ale dále už samotná kritika.
Kromě oněch nešťastných mezer a pár překlepů a možná i pravopisných nesrovnalostí je povídka po gramatické stránce v pořádku. Slohově není špatná, ale dala by se formátovat do jakési deníkové podoby, když už je tak psaná..
Námět a fabule jsou klišé, konec opravdu snadno předvídatelný; typický katastrofický scénář. Líbí se mi nápad návratu výzkumníka, který 'jinde' našel život. Nabízí se pak myšlenka, že i když ve Sluneční soustavě život již není, přesunul se a žije dál..
Pravda je, že je to po dlouhé době poměrně čtivá povídka. Doporučuji ti několikrát si to po sobě přečíst. Dost pomůže, necháš-li své texty delší dobu "uležet" a pak se k nim vrátíš.

Ahoj, nejprve mi dovol pár poznámek šťourala:

...moje příjumové, asi příjmové...

Ve větách po tečce, i čárkách, je před dalším slovem vždy mezera.

...pásem kolonií na orbitech... Čeho? Orbita je jen jedna - orbita Země. Nebo jsi do toho zahrnula i Měsíc, Mars, případně další světy? To jsem z toho nepoznala, kdyžtak se omlouvám.

Jen drobnost: Pokud byla loď konstruována pro hyperskoky, proč se vynořil u Jupitera a pak letěl domů "běžným" způsobem?
Vždyť mohl skočit k Zemi.

Komentář píši v průběhu čtení povídky, a teď jsem zase u Jupitera, přestože jsem měla dojem, že hrdina sleduje Zemi.

Líbí se mi některé obraty a slovní spojení. Velmi scifistické :).
Konec je sice předvídatelný, ale je to po dlouhé době milá sf povídka, kterou jsem si ráda přečetla.