Černý jednorožec (pokračování)

Gelion byl z příhody v lese tak rozrušený, že ani nevnímal Eldigovi směšné poznámky, které mu před tím připadali tak potřebné, aby se zasmál a vida šlo mu to úplně samo, když šli uviděli veverku jak honí oříšek a chytá se za hlavu. To Geliona rozesmálo, rozběhl se za ní a oříšek jí chytil. „Děkuji ti, hmmm“… „Gelion jsem Gelion“.. „A!! Tak tedy ehm, děkuji ti Gelione já jsem Denar mám domeček támhle na té borovici“… „Aha tak ty si vážně Denar? Ten veverčí rošťák? No to je báječné“!!! Vyjekl Eldigo tak, že sebou Gelion i Denar trhli. „Ano to jsem JÁ Denar Nezbeda 5. prosím, v celé své krás… To už nedořekl, protože za stromem něco zašustilo. „Honem PRYČ“!!!! Varoval je Denar a všichni vlezli do mohutného a velkého keře a dívali se co je vyrušilo. Z keře vylezlo podivně slizké stvoření, které se začalo rozhlížet. Když se Gelion pozorně podíval zjistil že má dva jazyky. Stvoření mířilo k nim zřejmě je spatřilo, protože Gelion nevědomky švihl ocasem.. „UTÍKEJTE“!!!!!!! Zařval Gelion, a v tom ho něco silně praštilo do hlavy. Otřepal se a vyběhl co mu síly stačily. Utíkal tryskem sklonil hlavu na roh nabral oba kamarády, ti se rohu chytli posadili se mu na hlavu a drželi se ho jako klíšťata. Nebylo to nijak těžké je nést, protože oba byli zhruba stejně velcí a stejně těžcí. Eldigo se náhle zděsil, v kratičkém okamžiku něco podlomilo Gelionovy nohy a něco v nich křuplo a když dopadl na zem upadl do bezvědomí…. „Jdi pryč“!!!!!! „JDI PRYČ“!!!!!! Řvali Eldigo a Denar. Mrkli na sebe odrazili se od země, potom od stromu a udeřili to zlé stvoření do obličeje takovou silou, že se svalilo na zem a taky se ubralo do bezvědomí……. Jdi pryč a odejdi My tě tu nechceme, Jdi zpátky do světa Kde pohltí tě nicota Již dále nebudeš existovat, Protože tě teď má slova Pohltí, Ty budeš nic, Nech nás jít A už jdi pryč!! NECH NÁS BÝT NECH NÁŠ KLID A VRAŤ SE ZPĚT VE SMRTELNÝ SVĚT!!!!!! Obloha se zatáhla mraky hrozivě zčernaly a z někama se náhle vynořila mlha. Ozvěna zněla ještě dlouho a když dozněla poslední slova vše se vrátilo do slunného dne. Denar i Eldigo se rozhlédli. Okolo byli Natauři (malé bytosti podobné trpaslíkům, které byli kouzelné. To oni zachránili ty tři od toho nejhoršího. Ukázalo se, že Gelionovi nohy byly zlomené. Natauři je uzdravili a odešli stejně jako přišli.