obraz

Obraz…



Jsem tu v té černé tmě sám.Trochu se bojím.Nevím proč ani čeho.Ale vím že tak za deset minut přijde ta moje cerka a vymění mi plenu a prostěradlo.Myslím že bude tak osm,takže i rozmixovanou snídani.Ále já mám hlad že bych se uškrtil kdybych měl ruce,nebo alespoň šikovné nohy.Ale v sto jedna letech asi by to bylo zbytečné když…


Otvírají se dveře.Stín.Světlo.Něco se pohlo.Vyvalil jsem oči na pootevřené dveře.stín se přibližoval,ačkoli nikdo nikde.Smrt,pomyslel jsem si.Tu mě plácla malá ruka.Má vnučka Anna.Chtěl jsem vykřiknout ať si pro ni cerka de,ale jenom sem něco zašišlal.Anna na mě začala civět.Nemrkala.


Asi po dvou minutách přišla cerka.Nechápu proč,ale byla celá nahá.Bylo jí ten den Dvacetčtyři.Byla krásná.Dala mi vše(plenu,prostěradlo,jídlo a popřála mi dobrou chuť).
Pak mi řekla že koupili obraz.Dali ho k ,,Anince“,že se jí moc líbí.


,,Anince“ je prý moc špatně a má teplotu.Prostála do půl noci u obrazu a brblala svoje.Mám opět mokrou plenu a prostěradlo…


Nemůžu spát.Anna celou noc řve.Prý křičí slova jako:smrt,krev,bolest… a hledí na obraz.Moje duše bývalého školního psychologa mi říká,že na něj hledí jako na mě před pár dny.


Ozvala se rána a pak druhá.Natáhnu se a vidím podivnou černou krabici a z ní vyčuhuje ruka a kus rukávu.Jekot…Ruka je volná,popelavá…


Dali obraz ke mně.Je tam odporné oko v kaluži krve…


Ležím tu sám.Bojím se.Příšerně…!