Popud k první vědecky podložené kosmické cestě podal předseda baltimorského Gun-Clubu Impey Barbicane na klubové schůzi 5. 10. 1866 v 8 hodin večer. Na této historické schůzi navrhl vystřelit na Měsíc náboj bez posádky; úspěšný zásah se stane právním podkladem k tomu, aby mohl být Měsíc připojen k dosavadním 36 státům americké Unie jako stát sedmatřicátý (*) - tento výrok ostatně umožnil stanovit letopočet: experiment se střelou se děl po skončení války Severu proti Jihu, tudíž po roce 1865, avšak před rokem 1867, kdy se 37. státem USA stala Nebraska. Původně mělo jít o vystřelení náboje bez posádky. Teprve po odlití děla KOLUMBIADA podal francouzský občan Michel Ardan návrh na stavbu MĚSĺČNĺ STŘELY, umožňující kosmickou cestu s posádkou. Konstrukci DĚLA i střely věnoval Gun-Club velkou péči; zato průběh letu lze označit za chaotický. Jako příklad za všechny uveďme návratový program, založený na předpokladu, že tak vynalézaví lidé dokáží všechno a ze všeho se dostanou.

SE ZEMĚ NA MĚSĺC

Za další kosmickou cestu lze označit bezděčné vystřelení UMĚLÉ OBĚŽNICE z OBŘĺHO DĚLA Herr Schultze, majitele STAHLSTADTU. Oběžnicí se stal SYMETRICKÝ NÁBOJ, který původně měl zničit MĚSTO FRANCE-VILLE.

OCELOVÉ MĚSTO

Velkolepou a zřejmě neopakovatelnou kosmickou cestu podnikli lidé, kteří přežili letmý dotyk komety Galia se Zemí. Po dvouletém putování Sluneční soustavou se vrátili do pozemské atmosféry v koši balónu, přesně tak, jak to původce PROJEKTU ruský poručík Prokop naplánoval (* a násl.).

NA KOMETĚ