Za beznadějného opilce je nutno považovat kazondského krále Moani Luggu a příslušníky jeho dvora. Stupeň alkoholu v jejich krvi byl takový, že vedl až k SAMOVZNĺCENĺ ČLOVĚKA.

PATNÁCTILETÝ KAPITÁN

Z alkoholismu však máme právo podezírat i posádku MĚSĺČNĺ STŘELY, která se nechala vystřelit z DĚLA KOLUMBIADY k Měsíci. Vezla s sebou zásoby na dva měsíce, mezi nimiž nechybělo padesát galonů kořalky /přibližně 225 litrů lihovin/. Předpokládali tedy spotřebu přes litr lihoviny na osobu a den! Není však zaznamenán případ, že by cestovatelé kořalku pili, třebaže je uvedena v seznamu potravin i na str. *. Pochutnávali si zato na vínu nuitském (*) a charbentinském, ročníku 1863. Michel Ardan měl dokonce ve střele tajnou skrýš s vínem a vezl s sebou sazenice révy, aby mohl víno pěstovat i na Měsíci.

SE ZEMĚ NA MĚSĺC

Také profesor Otto Liddenbrock a jeho synovec Alex si na cestu do STŘEDU ZEMĚ vzali s sebou jako jedinou tekutinu jalovcovou kořalku, neboť vodu nebrali vůbec! Jistě by zahynuli žízní, naštěstí jejich islandský průvodce Hans Bjelke přidal k zavazadlům ještě měch s vodou.

CESTA DO STŘEDU ZEMĚ

Nebudeme se tedy divit, že francouzskými víny, pivem a likéry, zejména arakem, se vybavili cestovatelé, kteří chtěli projet Indii v silničním vlaku taženém PARNĺM SLONEM.

ZEMĺ ŠELEM

Opilství však bylo omezováno na STANDARD-ISLANDU, Plovoucím OSTROVĚ. Městská správa zakázala zřizování barů, avšak nebránil zásobování vínem a pivem, těmito složkami - dle jejího názoru - moderní výživy.

PLOVOUCĺ MĚSTO