Třetí díl ságy o zaklínači je, jak už je u Sapkowského zvykem, skvělý. Setkáváme se z Geraltem, který si léčí zranění utrpěna na Thaneddu v tajemném lese Brokilonu u dryád. Do příběhu vstupují nové důležité postavy, o kterých byla v dřívějších knihách jen malá či žádná zmínka. Na prvním místě je to lučištnice Milwa. Dále pak rytíř Cahir a nakonec ještě postava nejtajemnější, upír Regis. Příběh poskakuje z částí o Geraltově putování a dobrodružství Ciri, odtud zase na rejdy čarodějů a politiku. Dle mého soudu je právě tento díl nejslabší co se děje týče. Jde v podstatě jen o výpravu a souboje. Přesto i tato kniha směle předčí téměř jakoukoliv fantasy na trhu (Feista, Eddingse a jim podobné nevyjímaje). Během čtení narazíte na několik momentů, kdy se budete přímo mlátit smíchy (některé rozhovory s upírem, pokus o "boží soud"). V knize je i pár opravdu geniálních pasáží. Jmenovitě boj na mostě přes Jarugu, historie rodu Lary Dorren a další. A co je naprosto úžasné jsou pasáže na začátku každé kapitoly. Sapkowski opět používá úryvky z fiktivních i skutečných knih a právě v Křtu ohněm jsou natolik skvělé, že přidávají i nějaké to procento k hodnocení. 

Čeřovský Jan, http://www.jcsoft.cz