|
Když ti dám takový trochu extrémní příklad – vezmi si třeba ženskou, která „udržuje“ manželství kvůli dětem. Muž ji občas bije, když se napije, ale ona si namlouvá, že pro děti je důležité vyrůstat v úplné rodině nebo má strach, co by si sama počala atd. Takže nedělá nic.
Když jí karty „řeknou“, že nejlepším řešením situace je postavit se na vlastní nohy a muže opustit, ve skutečnosti nic nevěští. Jen se do nich promítlo to, co ona sama moc dobře ví, jenže když to vidí jako podnět „zvenčí“, teprve si to dokáže uvědomit.
Stejně tak ten klasický profláknutý rozdíl mezi tím, co si chceme a co je pro nás nejlepší. Jak často si myslíme, že nutně potřebujeme to a to...pak se stane něco jiného, co jsme naprosto nechtěli, ale když se podíváme zpětně, tak si musíme říct „takhle jsem si to nepředstavoval, ale nakonec to bylo to nejlepší, co se mohlo stát.“ To je taky oblast, kde naše vědomé touhy často ingorují to, co opravdu chceme. I tady může být pak výklad nástrojem sebereflexe, kterou bychom jinak vůbec nedokázali provést, protože jsme upřímně přesvědčeni, že si myslíme něco jiného. |