John Ronald Reuel Tolkien se narodil 3. ledna 1892 v jihoafrickém Bloemfontein,
hlavním městě Oranžského svobodného státu a zemřel v Bournemouth v Anglii 2. Září 1973.
Oba rodiče Mabel Suffieldová a Arthur Reuel Tolkien pocházeli z Birminghamu,
ale své rodné město opustili, aby začali nový život v Jižní Africe.
V roce 1895 vzala Mabel své dva syny Ronalda a Hilary na prázdniny do Anglie, aby
poprvé uviděli své prarodiče, kteří žili v Birminghamu na 9 Ashfield Road v
Kings Heath. Tam také obdržela telegram, že její manžel - bankovní
manager - zemřel.
Nyní neměla žádný důvod se vracet do Afriky, a tak se se svými dětmi usadila ve vísce Sarehole (Birmingham) v právě dostavěném domě na 5 Gracewell (r. 1896).
Tolkien často tvrdil, že nejšťastnější roky jeho dětství byly právě ty v Sarehole.
Dokonce se říká, že Sarehole byla předlohou pro Kraj,
domov hobitů.
Jedním z nejúžasnějším míst ve vesnici byl pro oba malé chlapce mlýn
v Cole Bank Road,
Hall Green (i dnes stále funguje a sám sebe prohlašuje za poslední přeživší vodní
mlýn v Birminghamu). Ronald a jeho bratr strávili mnoho hodin jeho zkoumáním
a častokrát byli
zahnáni mlynářovým synem, kterému přezdívali "Bílý Obr". Pro ně toto byl mlýn
rozprostírající se nad River Cole od středověku, přestože
vyryté datum stavby je 1768.
Když začal mlýn upadat, Tolkien založil fond na jeho záchranu. Nyní funguje
jako expozice Birminghamského městského muzea.
Roku 1900 začal Ronald chodit do školy Krále Edwarda, proto bylo pro
rodinu nutné se přestěhovat blíže ke spoji do města. Po odchodu ze
Sarehole žila rodina krátce na 214 Alcester Road, blízko vesnice Moseley.
Kdysi to bývala požární stanice.
Později Tolkien často naříkal nad zásahem civilizace, s jejími kolejnicemi, domy a motorovými auty, na jeho dřívějším domově na venkově. Ale bylo
jedno místo, které civilizace minula, záhadný svět močálu Moseley. Toto
zázračně uchované útočiště divoké přírody bylo ideální místo pro dětské hry
dvou chlapců. Je připomínáno v Tolkienově popisu Starého Lesa (Old Forest),
posledního z pravěkých divokých lesů, kde žil Tom Bombadil. Močál je nyní
chráněn jako národní rezervace.
Přibližně v době, kdy začal Tolkien chodit do King Edward´s School, Mabel
Tolkienová a její sestra May Incledonová se staly katoličkami. To způsobilo
mnoho odporu u jejich příbuzných, kteří byli zarytí baptisté.
Mabel a její synové začali z jejich domu v Moseley dojíždět na bohoslužby
do kostela sv. Anny v Alcester Street.
Kostel byl postavený teprve roku 1884,
aby nahradil původní kapli Kardinála Newmana. Tolkien zůstal katolíkem po
zbytek života.
Z Moseley se vrátili do Kings Heath a žili na 86 Westfield Road.
Ale brzo se opět stěhovali do domu na Oliver Road, dnes již zbořeném.
Aby ušetřili peníze, Mabel přeložila své dva chlapce na blízkou školu St.
Philip´s Grammar School. Přesto Ronald následující rok znovu začal studovat
na King Edward´s School, když získal stipendium.
Mabel Tolkienová hledala nový kostel, což ji zavedlo do komunity
Kardinála Newmana při Oratoři na Hagley Road.
V době jejich příjezdu v 1902 se tento velkolepý kostel stále ještě stavěl.
Přátelství farního kněze, Otce Francise Xaviera Morgana, poskytovalo rodině
důležitý zdroj síly pro útrapy, které následovaly.
Během pobytu na Oliver Road byla Tolkienova matka diagnostikována jako
diabetička, a v roce 1904, během zotavování v soukromí oratoře blízko
Rednalu, zemřela. Ronald a Hilary byli posláni k tetě Beatrice Suffieldové,
na 25 Stirling Road, pryč z Hagley Road, kde bydleli po čtyři roky.
Hned u rohu v Waterworks Road byla budova, která musela na mladém Tolkienovi
zanechat dojem, pozoruhodná 29ti metrová věž známá jako Perrott´s Folly.
Byla postavena roku 1758 Johnem Perrottem a je nejzvláštnějším architektonickým
prvkem Birminghamu. Blízko ní stojí pozdější Victorianská věž, část Eedgbaston
Waterworků, a o této dvojici se říká, že dali námět k Minas Morgul a Minas
Tirith, Dvoum věžím po kterých byl pojmenován druhý svazek Pána Prstenů.
Během doby strávené v Birminghamu pomalu pronikalo do mysli budoucího novelisty
mnoho dalších nápadů, aby se vynořily o mnoho let později. Tolkien
se pravděpodobně inspiroval jménem místní bavlny - Gamgee tissue.
Vynálezce byl Birminghamský chirurg, Dr. Joseph Sampson Gamgee,
který žil ve městě ve svém domě na Broad Street až do smrti v roce 1880.
Tolkien použil jméno Sam Gamgee (Křepelka) v Pánu prstenů pro Frodova
věrného společníka a posledního z nositelů Prstenu.
Ronald Tolkien se na chvíli usadil v Duchess Road, kde potkal a zamiloval
se do Edith Brattové, která se později stala jeho ženou. Ale Tolkienovi
bylo v té době jen 16 a jeho opatrovník Otec Morgan, když objevil jejich
milostnou pletku při tajném výletu na kolech, se snažil ukončit jejich
vztah. Ronald a jeho bratr nalezli nové bydliště na 4 Highfield Road
a Ronald měl zakázáno vidět nebo mluvit s Edith do svých 21 let, ta byla přestěhována
do Cheltenhamu.
Toto byla jeho poslední stálá adresa v Birminghamu, poněvadž zde se
dověděl, že získal stipendium na Exeter College, Oxford, na studium klasické angličtiny.
Odešel na Oxfordskou Universitu v roce 1911.
Měl pokoje na koleji v budově, která již neexistuje. Po zkoušce ve druhém
ročníku mu bylo doporučeno, aby přestoupil na angličtinu, protože se zajímal
o jazyky. Začal studovat angličtinu ve třetím semestru v roce 1913. 1914
začala první světová válka. Tolkien stačil dokončit svá studia a připojil
se k Důstojnickému výcvikovému sboru (kurs dokončil 1915). Na počátku roku 1916
byl jmenován signalizačním důstojníkem praporu.
Zatímco Ronal byl v Oxfordu, Edith se stala snoubenkou Warwickshireského
farmáře, ale později ho pustila k vodě, když Ronald dosáhnul 21 let v lednu 1913.
Bylo to pouze dva týdny před svatbou, když si Ronald dodal kuráže napsat a říct
Otci Francisovi, že si bude brát Edith. Otec Francis byl šťastný za oba a navrhl,
že svatební ceremonii provede sám v Oratoři, ale nabídka přišla příliš pozdě-
svatba už byla zařízena v katolickém kostele ve Warwicku.
Ve středu 22. března 1916 byli po ranní mši oddáni otcem Murphym v římsko-katolickém kostele sv.
Mary Neposkvrněné ve Warvicku a strávili líbánky v Clevendonu, Somerset.
Druhého června 1916 , nově povolán k Lancashirským střelcům (Lancashiree Fusiliers), obdržel telegram
přikazující mu nalodit se do Francie.
Připojil se k britské armádě a ve Francii se zúčastnil bitvy u Somme jako
druhý nadporučík.
Nakonec byl propuštěn poté, co strávil
většinu r. 1917 v nemocnici, protože trpěl "zákopovou horečkou" - během této doby začal
psát Knihu ztracených pověstí (The Book of Lost Tales).
Po válce získal práci na Oxfordském anglickém slovníku. Nejdříve se přestěhoval
na 50 St. Johns Street, ale později se se svou ženou a synem přestěhoval
za roh na 1 Alfred Street (nyní Pusey Street).
1920 se přestěhoval do oddělení angličtiny Leedské university. Stal se zde
profesorem anglického jazyka (1924), ale 1925 se vrátil do Oxfordu.
1925 byl zvolen Rawlinson a Bosworthským profesorem anglosaštiny.
Když se Tolkien přestěhoval zpět do Oxfordu, koupil dům kde žil od roku 1925
do r. 1930.
Poté se přestěhoval do vedlejších dveří číslo 20, kde žili 17 let.
Tolkien byl oddaný katolík a proto pravidelně chodil na Woodstock Road do
kostela sv. Aloysius a sv. Gregora.
Tolkien, C. S. Lewis a ostatní přátele vytvořili skupinu "Inklings". Scházeli
se pravidelně a četli si pasáže ze svých současných prací. Jejich nejoblíbenějším
místem setkání byla Eagle a Child Pub, známá jako Bird and Baby.
1945 byl Tolkien zvolen Mertonským profesorem anglického jazyka a literatury,
proto odešel na Merton, který měl mnohem radši než Pembroke.
Poté bydlel na 5 Manor Road od 1947 do 1950 a od r. 1950 tři roky na Holywell Street.
Oba domy patřily Mertonu.
15 let (1953 - 1968) obýval dům na 76 Sandfield Road v Headingtonu.
Tolkien zanechal výuky (1959) a 1968 se se svou ženou přestěhovali do Bournemouth.
Nakonec se Tolkien, když zemřela jeho žena Edith (1971), odstěhoval zpět na
Oxford kde žil v Mertonu, ubytovaný zde na 21 Merton Street.
28. srpna odjel na návštěvu do Bournemouthu. 30. srpna byl s bolestmi převezen
do nemocnice, kde zjistli krvácející žaludeční vřed. 1. září došlo
k zanícení.
Tolkien zemřel 2. září 1973 na dovolené v Bournemouth. Byl zde pohřben se svou ženou
na Wolvercote Cementary v severním Oxfordu. Na
náhrobním kameni stojí:
EDITH MARY TOLKIEN
LUTHIEN
1889 - 1971
JOHN RONALD
REUEL TOLKIEN
BEREN
1892 - 1973
Tolkien byl povoláním vědec. Jeho akademické posty byly: člen New English
Dictionary (1918-20); posluchač, později profesor anglického jazyka v Leedsu, 1920-25;
Rawlinson a Bosworth profesor anglo-saštiny na Oxfordu (1925-45);
a Merton profesor anglického jazyka a literatury (1945-59). Jeho hlavní profesní
zájem byla studie anglo-saštiny (staré angličtiny) a jejího vztahu k lingvisticky
příbuzným jazykům (stará norština, stará němčina a gótština), s důrazem na
dialekty Mercia, té části Anglie kde vyrostl a žil, ale také se zajímal o
Středověkou angličtinu, hlavně dialekt používaný v ´Ancrene Wisse´ (rukopis z
12. století pravděpodobně napsaný v západní Anglii). Navíc byl Tolkien expert
na zachovalou literaturu napsanou v těchto jazycích. Ovšemže jeho neobvyklá
schopnost současně číst texty jako lingvistické zdroje a jako literaturu
mu dala perspektivu v obou aspektech; bylo to jednou popsáno jako "jeho jedinečný
rozhled zároveň na jazyk poezie a poezii jazyka" (z Orbituary; Scholar, p. 13).
Od raného věku byl fascinován jazykem, hlavně jazyky severní Evropy, moderními
i starověkými. Z jeho zaujetí jazykem se nestala pouze profese, ale také jeho
soukromý koníček - vynalézání jazyků. Byl hlavně přitahován celou "Severskou
tradicí", která ho inspirovala k přečtení mnoha jejích mýtů a pověstí
a těch moderních autorů, kteří jí byli stejně upoutáni, jako William Morris a
George MacDonald. Míra jeho znalostí nevyhnutelně vedla k rozvíjení různých
názorů o mytologii, jejímu vztahu k jazyku a důležitosti vyprávění (pohádek),
zájmu který sdílel s přítelem C. S. Lewisem. Všechny tyto různé perspektivy:
jazyk, hrdinné tradice, mytologie a vyprávění (a velmi silná
a hluboce zakořeněná víra a oddanost katolickému křesťanství) společně
dohromady vytvořily ohromující efekt jeho příběhů: první legendy o Dávných Dnech
které sloužily jako podklad jeho vymyšleným jazykům a později jeho nejslavnějším
pracím, Hobit a Pán Prstenů.
Zajímáte-li se o Tolkienův život, doporučuji vám přečíst si Chronologický rejstřík nejvýznamnějších událostí
v Toklienově životě a mnohem propracovanější životopis.
Zdroje: Anglické "FAQ about Tolkien's life", Carpenter: J.R.R. Tolkien - Životopis, nespočet různých článků na internetu
